Connect with us

З життя

Living Together with My 86-Year-Old Mum: Reflections on My Quiet Life at 57 Without Marriage or Chil…

Published

on

I live with my mum. Shes 86 now.

Life took a few odd turns for me; I never got around to marrying or having any children. Quite peculiar how things end up, really. I recently turned 57another candle on the cake. The two of us marked the day quietly at home; just Mum and me. No guests to invite. I havent got friends, and were a bit thin on familyjust us.

We muddle along side by side, always looking out for each other. Truly, I dont know what Ill do when shes gone. Still, Mum is in surprisingly good spirits! Even if each year chips away a bit more at her health, she doesnt give up easily. She still takes herself out for a little stroll most days.

Im retired myself, but I still do a bit of work on the side. Our state pensions arent exactly enough to keep us in the manner to which wed like to become accustomed. But I try not to let it get me downafter all, Im lucky to have my lovely mum with me. Other people have it far worsesome are without a roof over their heads, friends, relatives, or a spare penny.

Mum and I live a rather quiet, peaceful life. Most evenings, youll find us with a pot of tea, knitting away, or watching our favourite British dramas and old sitcom reruns. At the weekend, I do a bit of bakingVictoria sponge, scones, the lotand sometimes invite the neighbours round. They have a natter about their families, and its heartwarming to hear about their joys. Im genuinely pleased for people who have found happiness, and I always cross my fingers that misfortune skips right by us.

Thats our life, really. I just hope it carries on in this gentle, ordinary way, for me and for Mum, for as long as possible.

Click to comment

Leave a Reply

Ваша e-mail адреса не оприлюднюватиметься. Обов’язкові поля позначені *

один × п'ять =

Також цікаво:

HE2 години ago

המזל”ט של בן אדר

ים התיכון היה אפור בשקיעה כשרונית כהן יצאה מהמונית ליד מלון דיוויד אינטרקונטיננטל בתל אביב, והבטיחה לעצמה שהערב הזה יחתום...

CZ4 години ago

Dva roky do penze – a zlatý retrívr, co nejde od hrobu

Jana Veselá stála v kuchyni jejich řadovky v Ostravě-Porubě a krájela papriku na večeři, když Zdeněk přišel s novinou, která...

CZ4 години ago

Pán Dvořák a křídy, které rozdělily dům

Svítání na Žarošické bylo šedé a vlhké, a první věc, kterou jsem to ráno ucítil, nebyla vůně kávy, ale podrážka...

CZ5 години ago

Orel u modré misky mi vrátil bratra, kterého jsem myslel, že jsem ztratil

Jmenuju se Radek, je mi sedmnáct a ještě loni v červenci jsem skoro nemluvil s nikým kromě mámy. Tohle je...

CZ5 години ago

Zvonek, který si Hanka pořídila sama

Je mi 74 a žiju sama v třípokojovém bytě v Olomouci, čtvrté patro, balkon na Riegrovu ulici. Můj muž Miloslav...

CZ5 години ago

Zeť platí za pokoj, který obýval zadarmo

Jsem Radek, mám třicet osm a bydlím v Pardubicích, kde vedu malou autoservisní dílnu po otci. S Petrou, mou ženou,...

CZ5 години ago

Sunset Ridge, čtyřicet let a medový koláč po babičce Rozálii

Jedenáct let si moje tchyně našla způsob, jak mě srazit na kolena při každých svátcích, narozeninách i nedělní večeři –...

HE15 години ago

מאה שמונים אלף שקל על חוזה שלא שווה את החותמת שלו

היא גלית שגיא, ארבעים ואחת, מנהלת כספים בחברת סטארט-אפ ברחוב רוטשילד בתל אביב. הוא רועי אשכנזי, הבעלים השותף של חדר...