Connect with us

З життя

Дитячі суперництва: історія надії

Published

on

Ох, слухай, я тобі розкажу одну історію…

Дмитро вийшов на ґанок батьківської хати, глибоко вдихнув тепле вечірнє повітря села та присі́в на стару лавку, яка скрипіла під ним так само, як у його дитинстві. За кілька хвилин до двору підійшов Тарас. Вони зростали разом, плече до плеча, але багато років тому щось пішло не так…

— Ну, як справи? — спитав Тарас, по-чоловічому ляскнувши Дмитра по плечу.

— Та нічого, — знизав плечима той. — Працюю, квартиру у Львові купив.

— Ого, — схвалив Тарас. — Ти завжди був кмітливий. Не те, що я…

— Та годі! — усміхнувся Дмитро. — Батьки розповіли, що в тебе тепер найкращий дім у селі. Кажуть, сусіди з тебе взір— Ну, так то воно так, — зітхнув Тарас, — але ж не в цьому щастя.

Click to comment

Leave a Reply

Ваша e-mail адреса не оприлюднюватиметься. Обов’язкові поля позначені *

двадцять + 20 =

Також цікаво:

CZ2 хвилини ago

Tajemství za koupelnovými dveřmi na Vinohradech

Poprvé jsem si to všimla, když naše sedmiletá Anička přestala navazovat oční kontakt, kdykoli se s Petrem vrátili z večerní...

CZ13 хвилин ago

Vánoční večeře, kterou má dcera nechtěla vařit

Jmenuji se Jarmila a je mi sedmdesát jedna let. Žiju v Olomouci, v témže cihlovém domku na Hodolanech, kde jsem...

CZ18 хвилин ago

Dvě ruce, které jsem se bála pochopit

Pokaždé, když jsem otevřela dveře tátova pokoje, zahlédla jsem ty samé prsty mizející pod dekou — a pak jsem jednoho...

CZ31 хвилина ago

Manžel pod cizí jménou v mobilu

Petra zahlédla jeho auto před domem kolegyně a nespustila jedinou slzu. Co udělala potom, bylo mnohem horší pro něj i...

CZ31 хвилина ago

Dveře, za kterými se rozhodlo o dvou životech

Jmenuju se Petra Hrubá, dvacet šest let pracuju jako noční vrátná v jednom z panelových domů na Jižním Městě v...

HE2 години ago

המזל”ט של בן אדר

ים התיכון היה אפור בשקיעה כשרונית כהן יצאה מהמונית ליד מלון דיוויד אינטרקונטיננטל בתל אביב, והבטיחה לעצמה שהערב הזה יחתום...

CZ5 години ago

Dva roky do penze – a zlatý retrívr, co nejde od hrobu

Jana Veselá stála v kuchyni jejich řadovky v Ostravě-Porubě a krájela papriku na večeři, když Zdeněk přišel s novinou, která...

CZ5 години ago

Pán Dvořák a křídy, které rozdělily dům

Svítání na Žarošické bylo šedé a vlhké, a první věc, kterou jsem to ráno ucítil, nebyla vůně kávy, ale podrážka...