З життя
Не бійся, я ненадовго: поживу тиждень, поки знайду дах над головою.
— Не бійся, надовго не залишусь. Поживу тиждень, поки з житлом не визначусь. Не вижен— Вона потім пішла, наче й не було її, а в серці залишився тільки легкий холодок і безліч невиголошених слів.
Tajemství za koupelnovými dveřmi na Vinohradech
Poprvé jsem si to všimla, když naše sedmiletá Anička přestala navazovat oční kontakt, kdykoli se s Petrem vrátili z večerní...
Vánoční večeře, kterou má dcera nechtěla vařit
Jmenuji se Jarmila a je mi sedmdesát jedna let. Žiju v Olomouci, v témže cihlovém domku na Hodolanech, kde jsem...
Dvě ruce, které jsem se bála pochopit
Pokaždé, když jsem otevřela dveře tátova pokoje, zahlédla jsem ty samé prsty mizející pod dekou — a pak jsem jednoho...
Manžel pod cizí jménou v mobilu
Petra zahlédla jeho auto před domem kolegyně a nespustila jedinou slzu. Co udělala potom, bylo mnohem horší pro něj i...
Dveře, za kterými se rozhodlo o dvou životech
Jmenuju se Petra Hrubá, dvacet šest let pracuju jako noční vrátná v jednom z panelových domů na Jižním Městě v...
המזל”ט של בן אדר
ים התיכון היה אפור בשקיעה כשרונית כהן יצאה מהמונית ליד מלון דיוויד אינטרקונטיננטל בתל אביב, והבטיחה לעצמה שהערב הזה יחתום...
Dva roky do penze – a zlatý retrívr, co nejde od hrobu
Jana Veselá stála v kuchyni jejich řadovky v Ostravě-Porubě a krájela papriku na večeři, když Zdeněk přišel s novinou, která...
Pán Dvořák a křídy, které rozdělily dům
Svítání na Žarošické bylo šedé a vlhké, a první věc, kterou jsem to ráno ucítil, nebyla vůně kávy, ale podrážka...